Smackdown...na ledu!

V pátek 17.8. se v Café Mitte opět konal Ultimate Coffee Smackdown, tentokrát v ledové kávě! Já jsem se také zúčastnil a proto bych se rád s Vámi podělil o své zážitky.
Stejně jako minule, i tentokrát mohli soutěžící připravit jakýkoliv nápoj. Podmínkou byl zákaz použití espressa a alkoholu. Nakonec se nás sešlo pět soutěžících. Terezka Balá a Ondřej Hurtík z Prahy, Háňa Ferdanová, Petr Zahnáš a já z Brna. Připravené nápoje hodnotili Marián Plajdičko a Jiří "Tashi" Vondráček. Soutěž se tedy nesla v duchu klání Praha vs Brno.
Jako první představila svůj nápoj Terezka. Připravovala Chemex na led v kombinaci s lesním ovocem a medem. Výsledek byl chutný a osvěžující. Druhý byl Ondřej. Ten přišel se zajímavým spojením kávy (připravené v aeropressu) a extrakce z jasmínu. Bohužel já jsem se už připravoval na soutěž, a tak jsem neměl možnost jeho nápoj ochutnat. Ale podle ostatních byl velmi aromatický a intenzivní. Poté přišla řada na mě. Já jsem v duchu hesla "v jednoduchosti je síla" připravil klasickou filtraci na led (Kenya Ngunguru DS, Hario V60) doplněnou o pomeranč nakrájený na kousky spolu se špetkou cukru. Nápoj jsem pracovně nazval "Pomerančový flirt". Svoje vystoupení hodnotím jako povedené a s výsledkem jsem byl také spokojený. Vrcholem večera bylo vystoupení Háni, která si připravila úžasnou show dovedenou k dokonalosti. Od servisu až po úvodní jingel. Nechyběl ani návod na pití a vizitky. Svůj drink nazvala "Letní kávový šmekdaun". "Šmekdaun" byl kombinací kávy (připravené v moka konvičce), melounové tříště a domácí medové zmrzliny. Výsledek byl pozoruhodný, dobře vypadal a všechny zaujal. Nejvíce všem chutnala tříšť. Byla výborná. Jako poslední za bar nastoupil Petr Zahnáš, který připravoval typickou vietnamskou recepturu. Tedy nápoj s kondenzovaným mlékem a ledem uvařený z originální vietnamské kávy. Svoje vystoupení doplnil o krátký výklad o konzumaci kávy ve Vietnamu. Jeho nápoj mi osobně chutnal. Možná proto, že mám rád sladké a také sušenky.
...Po krátké poradě porota vyhlásila vítěze. Nečekaně jsem se jím stal já. Měl jsem ohromnou radost, protože jsem asi nikdy předtím nic nevyhrál. Byl jsem rád, že můj "Flirt" chutnal a oslovil porotce. Velmi přínosný byl také krátký komentář, který Marián s Tashim měli ke každému soutěžícímu. Cenou pro vítěze bylo tričko s logem UCS vzadu s nápisem Champion. Jsem na něj velmi hrdý...
Večer to byl velmi vydařený! Mitte opět praskalo ve švech a všichni se dobře bavili! Chtěl bych také ještě jednou poděkovat Mariánovi za organizaci tak povedené akce! Bohužel to byla jeho poslední pro Café Mitte. Touto cestou bych mu rád popřál hodně štěstí v novém dobrodružství, které ho teď čeká. Podle nejnovějších informací rozjíždí spolu s kamarády nový projekt - Happy Baristas. Tak uvidíme, co si připravili, každopádně budu držet palce. Chtěl bych také poděkovat všem kamarádům, kteří se na Smackdown přišli podívat a fandit. Vážím si toho! V neposlední řadě děkuji také Pavlovi, který mi pomáhal vymyslet koncepci nápoje. Pokud by Vás zajímalo jak "Pomerančový flirt" chutná, zastavte se někdy za mnou do Mitte, rád Vam jej připravím:-)
Na závěr přikládám pár fotografií od Tashiho pro ty, kteří na Smackdownu nemohli být.

Báječné polské prázdniny

Pokud patříte mezi milovníky divokého moře, romantických západů slunce a prahnete po nových zážitcích, je pro Vás dovolená u Baltu tím pravým. Hovoří ze mě letitá zkušenost. Já osobně polské pobřeží miluji a rád se tam každým rokem vracím.
Dovolená u moře...to si každý představí teplo k zalknutí, drahou zmrzlinu a zástupy českých turistů. Naopak v Polsku na Vás čeká příjemné překvapení v podobě autentické kultury odpočinku, příjemné počasí (pokud budete mít štěstí), divoká příroda a úžasné smažené ryby! To vše za velmi přijatelné ceny! Ale popořadě...
Samotné dobrodružství cestovatel zažije již cestou na vytoužené místo. Ano, ty ošklivé řeči, které jste slyšeli o kvalitě polských silnic, jsou pravdivé. Nedokončené dálnice, absence obchvatů velkých měst a jiné pikanterie dovedou zpestřit nejeden přesun. Proto důrazně doporučuji cestovat v noci. Budete sice ochuzeni o výhledy během jízdy, ale zato cesta bude mnohem rychlejší, komfortnější a bezpečnější.
My jsme letos spontánně vybrali jeden ze známějších resortů, město Krynica Morska. Jedno z posledních osídlení před hranicí s Kaliningradskou oblastí. Obří bilboard při vjezdu s nápisem "Nie dokarmiać świni" (tedy "Nekrmte prasata") nás jenom ujistil v tom, že si ještě užijeme spoustu legrace. Ze široké nabídky kempů, jsme si nakonec vybrali ten nejzachovalejší (letitý, ale čistý). Někteří z účastníků výpravy tak mohli zavzpomínat na mládi, kdy trávili prázdniny na táborech právě u Baltského moře. Atmosféra rekreace jak za časů normalizace byla navozena dokonale. Vše původní ze sedmdesátých let včetně jídelny i jejího personálu. Pronajali jsme si tedy chatku, nastěhovali se a vyrazili se koupat. Po krátké meditaci jsme se rozběhli, hluboce nadechli a do vln opravdu skočili. Pro neznalé místních poměrů, Balt není Jadran, i když okolní teploty můžou člověka dokonale zmást. Nedočkavě jsme z vody vyskočili, osušili se a vyrazili do nejbližšího občerstvení. Samozřejmě na smaženou rybu. Jedno z velkých lákadel dovolené u Baltu. Vysvětlím. Po celém Polsku existují podniky nazvané "Smażalnia Ryb". Jedinečné restaurace, které se specializují na smažení ryb. Nečekejte žádný luxus. Prostě za své peníze dostanete kvalitní smaženou rybu nejčastěji s výborným salátem zvaným "Surówka" a hranolkami. Když si takto dopřáváte u moře, je prožitek téměř dokonalý! Třešničkou na dortu jsou ryby uzené, které si můžete sami vybrat přímo z udírny.
Nasyceni přímořskou atmosférou a výbornou večeři jsme si na zpáteční cestě všimli nezvykle velkých děr v písku. Pachatelé nebyli daleko. Cestu nám překřížilo pět roztomilých divokých prasátek a jejich obrovská matka. Šok jsme překonali hned poté, co nám došlo, že prasata jsou hojně krmená turisty a nemají žádný důvod na nás zaútočit....To jsme ještě netušili, že tyto milá skoro ochočená zvířátka přespávají pod vedlejší chatkou a zneužívají dobrácká srdce (=pitomosti) ostatních turistů. Výstražné billboardy nesplnily svůj účel! Prasata jsou velmi inteligentní zvířata, a tak nás ani nepřekvapilo, když nás probudila i jedno ráno na pláži. Ale to nebylo moje poslední setkání s divokou zvěří. Poslední noc můj spánek pod širým nebem (uprostřed kempu!) narušila liška. Drze si očuchávala můj spacák. Takhle zblízka jsem to zvíře neviděl ani v zoo! Ano, nejenom divoká flora, ale i fauna jsou dalšími lákadly na turisty...
Ani Váš společenský život neutrpí žádnou újmu, naopak budete obohaceni o to nejlepší, co polský zábavní průmysl může nabídnout! Letos to bylo karaoke! Takže kravál a vřískot opilců až do rána. Ale vážně, na plážích jsou útulné bary, které se večer mění na diskotéky, to že se tam lidé dobře baví poznáte během romantických ranních procházek po pláži. No jak říká lidová moudrost: Jak si kdo ustele, tak se i vyspí. Ale jinak pláže jsou velmi čisté. Přímořská města nabízejí klasická turistické lákadla. Restaurace, zmrzlina, gofry, streetartisti, suvenýry atd. Pokud rádi sportujete i během prázdnin, můžete si vybrat jeden z mnoha zajímavých kurzů (my jsme absolvovali krátkou výuku windsurfingu) nebo si jednoduše můžete půjčit kola a brázdit cyklostezky podél Baltu.
Dovolená v Polsku je něco, co se velmi těžce popisuje, to si člověk musí zažít sám. Já Vám ji mohu jedině doporučit. Každým rokem se k Baltu velmi rád vracím a vždy se těším, co mě potká nového. Ty místa mají velmi specifickou atmosféru a jsou svým způsobem okouzlující. Poláci jsou na své moře velmi hrdí a je to znát. Slyšel jsem dokonce, že pokud tráví své prázdniny na území Polska, dostávají na ně příspěvky od státu. Zajímavá strategie. Samozřejmě, že většina lidí, které tady potkáte, mluví polsky. Proto i vše kolem je tvořeno pro Poláky samotné aby se cítili co nejlépe. Tady platí heslo Sami pro sebe! Proto je celá ta kultura trávení volného času tak zajímavá a zábavná!
Pokud byste měli nějaké otázky nebo by Vás něco zajímalo ohledně prázdnin u moře, neváhejte mi napsat. Jestli máte také nějaké zkušenosti s dovolenou u Baltu, budu rád, když se o ně podělíte v komentáři. Přeji hezký zbytek prázdnin! PS: Na závěr přikládám malou fotogalerii...

Zaměstnání jako vášeň

Nedávno jsem shlédl velmi inspirativní dokument Jiro dreams of Sushi režiséra Davida Gelba. O své dojmy bych se s Vámi rád podělil v tomto příspěvku... Tento film, zdánlivě pojednávající o sushi, je nádherným příkladem toho, jak člověk, jenž je naprosto odevzdaný tomu, co dělá, může dosáhnout absolutního úspěchu a doslova i naplnění svého životního poslání.
Restaurace Sukiyabashi Jiro se nachází v přízemí jedné kancelářské budovy v Tokiu. Mistr Jiro se svým synem zde tvoří sushi tak výjimečné, že bylo oceněno třemi michelinskými hvězdami! Na velmi malém prostoru tak vzniká gastronomické umění přímo před zraky strávníků.
Mistr Jiro je perfekcionalista, jehož životním cílem je dosažení dokonalého sushi, které se stále snaží připravit i přes svůj vysoký věk. Je příkladem člověka, jehož vášeň a nadšení se promítají do jeho práce. Celý život zasvětil své restauraci. Na úkor jeho osobního života tak vznikl fenomén, jenž je známý po celém světě. Jeho starší syn, který je vychováván jako nástupce mistra čelí ohromnému tlaku ze strany zákazníků i jeho otce, ale nevzdává se a je se svým životním údělem ztotožněný. Je hrdý na to, co jeho rodina vytvořila. Zajímavé je, že mistrův mladší syn si otevřel úplně stejný, pouze zrcadlově obrácený sushi bar. Jeho otec kladl důraz na to, že od tohoto momentu je syn dospělý a neexistuje již cesta zpět, "Pokud neuspěješ, už se nemáš kde vrátit", což se může jevit jako drsný projev otcovské lásky, ale na druhou stranu to v něm probudilo neuvěřitelnou sílu  bojovat a postavit se na vlastní nohy
V restauraci mistra Jiro musí být vše perfektní. Nedokonalost se netoleruje. Jeho personál je excelentně vyškolený a vzdělává se opakováním činností tak dlouho, dokud není mistr spokojen. Trvá deset let, než je adept vychován a připraven stát se kuchařem. Né každý ovšem vydrží ten tlak. Cesta je dlouhá a náročná...Jiro během přípravy pokrmů velmi bystře pozoruje zákazníky a nenápadně přizpůsobuje svoji práci jim: "Všiml jsem si, že jste levák, proto jsem vám již další sushi servíroval na opačnou stranu". Celý proces začíná už během rezervací, které je třeba plánovat měsíce dopředu. Mistr již své stálé zákazníky zná a důkladně se připravuje na jejich příchod. Jiro je tak obrovskou autoritou, že i návštěvníci jsou v jeho přítomnosti nervózní. Nemluvě o personálu, který má ze svého zaměstnavatele obrovský respekt. Ale zcela jistě veškeré obavy opadnou po prvním naservírovaném pokrmu a spokojenost se projeví na obou stranách barového pultu.
Mistr Jiro je velmi inspirativní osobností. Svým životním dílem ukazuje všem lidem, že pokud člověk chce něčeho dosáhnout, musí se plně soustředit na svůj cíl a nezabývat se ničím jiným. Zen. Jen díky píli a tvrdé práci lze docílit pravého mistrovství. Jiro klade důraz na dokonalost v každém směru. Od surovin přes personál až po servis. I přes letité zkušenosti a zdánlivou perfekci nepřestává hledat a zlepšovat se ve své práci. Je to opravdu velký člověk, pravý mistr.
Velmi zajímavý je závěr filmu, ve kterém se ukazuje, že sushi, které inspektoři Michelinu měli možnost ochutnat, nepřipravil samotný Jiro, ale jeho syn! Což jenom dokazuje Jirovo mistrovstí...

Vídeň - Město kávy

Je tomu už měsíc, co jsem se vrátil z Vídně, kde jsem měl možnost být v samém centru dění WBC. Jak jsem již psal v předchozím příspěvku, do rakouské metropole jsme vyrazili jako dobrovolníci s chutí poznat, jak se věci mají na tak velké události jako je World of Coffee! Pokud by Vás zajímalo, jak vypadala celá akce z pohledu návštěvníka, doporučil bych ke čtení Mariánův článek.

Ale zpátky k věci. První den, hned co jsme dostali přesné instrukce, visačky a razící červená trička s nápisem SCAE Team, jsme se rozběhli na svá stanoviště. Hanka a já jsme měli pomáhat při soutěži WBC na hlavní stage. Konkrétně já jsem byl "Runner" a Háňa byla přidělena do týmu "Station maintenance". Vysvětlím. "Runner" měl za úkol odnášení nádobí, porotou ohodnocených nápojů na předem určené místo, což bylo super, protože jsem měl tu čest vidět nejlepší z nejlepších přímo v akci! "Station maintenance team" měl za úkol po každém soutěžícím dokonale vyčistit kávovar a plochu kolem něj. Tuto funkci jsem také jeden den vykonával. Nebylo to vůbec špatné. Aspoň jsem se naučil rychle a dobře vyčistit kávovar... Jindřich obsadil místo u Espresso baru, kde v podstatě jenom myl nádobí... Ale jak sám říkal, i toto byla pro něj dobrá zkušenost, protože měl možnost vidět spoustu dobrých baristů a ochutnat mnoho vzorků kávy. My jsme naopak museli espressa, cappuccina a signature drinky od soutěžících chutnat tajně. Pravidla WBC zakazují jakoukoli manipulaci s nápoji i po soutěži. Na což jsme byli po prvním doušku důrazně upozorněni. Pro mě nejpřínosnější funkcí, jakou jsem dostal, byla asistence na Brewers cupu. Měl jsem za úkol měřit čas soutěžícím při přípravě kávy. Bylo vzrušující pozorovat světovou špičku jak pracuje, jaké používá technologie a jak přistupuje k samotné přípravě kávy. Tolik novinek, které je třeba ještě vyzkoušet! Přiznám se, že Brewers Cup mě zaujal více než Barista Championchip. Filtrovaná káva není ještě tak svázaná pravidly jako hlavní soutěž a přišlo mi, že hlavní klání baristů je hodně o exhibicionismu a samotné prezentaci (což určitě k tomu patří, ale není to úplně můj šálek kávy). Také atmosféra u BC byla více uvolněná a já jsem byl potěšen, když si se mnou jen tak během soutěže povídala absolutní špička ve své kategorii.

Jako dobrovolníci jsme byli odměněni 10E poukazem do shopu SCAE za každou směnu a poslední den jsme každý dostali jako bonus Aeropress. Největší radost z něho měla Háňa, která si ho už dlouho přála. Já jsem také zajásal a hned jak jsem přijel domů jsem ho musel vyzkoušet! Za "vydělaných" 40E jsem pořídil tričko, stylový zápisníček a KeepCup - plastový, v dnešní době velmi populární, hrneček na kávu. Ovšem největší radost jsem měl z porcelánového hrnečku World Brewers Cup, který jsem dostal jako pozornost od leaderky volunteeru na Brewers Cupu. Používám ho denně. Je prostě nádherný.

Veletrh World of Coffee je kapitolou samou o sobě. Spousta zajímavých káv, špičkových technologií a jiných novinek ze světa kávy. Zajímavý byl i doprovodný program. Přednášky a diskuse na Tamper Tantrum stage (které mimochodem musím ještě nastudovat...) nebo cuppingy káv od pražíren ze severu - tzv. Nordic Approach.

Pokud bych měl shrnout celou událost ve dvou slovech...Naprostá paráda. Byl to úžasný týden provoněný kávou (bohužel kvůli rýmě, jsem začal pořádně vnímat vůně kolem sebe až třetí den). Potkali jsme spoustu zajímavých lidí, viděli mnoho nových věcí a novátorských přístupů a v neposlední řadě jsme měli příležitost ochutnat tolik špičkových káv! Mezi jinými i na Brewers Baru, kde se střídala nejlepší zrna připravená různými technologiemi. Prostě jsme se rozmlsali a návrat byl opravdu těžký. Přiznám se, že dodnes jsem si ještě všechny dojmy nesrovnal v hlavě. Jenom škoda, že příště to bude až v Austrálii, jinak bych neváhal a jel opět jako volunteer.

Na závěr bych jenom dodal, že jsme si parádně užili nejenom WoC, ale celý náš pobyt ve Vídni. Díky tomu, že jsme měli úžasného hostitele jsme měli možnost poznat město z úplně jiného pohledu než jak ho vidí obyčejný turista...

World of Coffee ´12

Do největší události světa kávy v tomto roce zbývá jenom jedenáct dní. Já u toho samozřejmě nemůžu chybět! Do Vídně je to z Brna kousek a tak i my, milovníci kávového zrna, vyrážíme jako dobrovolníci do Velkého světa! Slíbili jsme účast po celou dobu konání akce, takže zatím čekáme na harmonogram, ve kterém bude přesně napsáno kde máme být a jaké budou naše povinnosti. Osobně bych byl nejraději u workshopů, kterých je opravdu spousta a jsou velmi zajímavé. Ale spokojím se s jakýmkoliv místem, tedy až na trhače lístků na vrátnici...
Už se hrozně těším a vůbec nevím, co mám od takové akce očekávat! Doufám, že budu mít přístup k internetu, abych mohl psát na blog reporty a novinky! A na závěr nás čeká za odměnu afterparty s baristy nazvaná ONE NIGHT IN BANGKOK! Takže začínám křížkovat dny v kalendáři a balit kufry!